Jak si postavit montovaný dům

Už déle jsem uvažoval nad zajímavou ekonomickou hádankou, zda je možné investovat do nemovitosti a současně z ní mít výnos minimálně 3% ročně. V té době jsme bydleli s manželkou a synem v třípokojovém panelákovém bytě. Měsíční náklady na bydlení (nájemné + elektřina + plyn) byly 5800, – Kč. V době, kdy byla manželka na mateřské dovolené, se nám z jednoho platu nežilo snadno. Náklady na bydlení pohltily 40% našeho měsíčního příjmu, a to se mi jevilo jako příliš mnoho.
 


 
Řešení hádanky spočívalo ve snížení procentuálního poměru nákladů k příjmu na maximálně 20%. Rozdíl v nákladech na nájemné jsem nazval investicí. Investovali jsme do pozemku. Po pěti letech od zadání jsme vyřešili úvodní hádanku a podařilo se nám snížit poměr nákladů k příjmu na úroveň 18%. Jak se to stalo? Po prostudování různých materiálů, surfování po internetu a osobních návštěvách různých staveb jsme se rozhodli postavit montovaný rodinný dům. Finanční výsledek byl ten, že prostředky z prodeje bytu byly použity na stavbu domu, jeho zařízení a uspořené měsíční náklady na nájemné jsme investovali do hypotéky na menší stavební pozemek.

 
Nejdůležitější výhody, které nás při rozhodování mezi klasickou zděnou a montovanou stavbou přesvědčili, a současně jsme si je při stavbě a po nastěhování i na vlastní kůži vyzkoušeli, jsou následující:
 

  1. kalkulovaná cena vybraného typu domu se prakticky neliší od konečné faktury, kterou vystaví stavitel domu na klíč.
  2. Termíny výstavby od základové desky po ukončení stavby jsou dodrženy přesně podle smlouvy o dílo (5 měsíců).
  3. Dodatečné “sedání” stavby na základy je minimální.
  4. Úspora asi 4,2 m2 užitné plochy, díky menší tloušťce obvodové konstrukce.
  5. Nízké provozní náklady na energii (teplo, příprava teplé vody) díky vynikajícím izolačním vlastnostem (3 pokoje + obývací pokoj s kuchyní + WC + koupelna + předsíň s užitnou plochou 80 m2 za 13.800, – Kč / ročně. Tepelný odpor obvodové stěny je asi 6,7 m2. k / W.
  6. Dřevo je přírodní, ekologická a snadno obnovitelná surovina. Má nízkou úroveň přírodní radiace.
  7. Úspora nákladů na rozvody tepla, protože montovaný dům si vystačí s přímotopnými olejovými elektrickými konvektory nebo infrapanelů. Takový dům nepotřebuje mít přiveden plyn. V takovém případě je možné požádat o výhodnější tarif např. DD5 (D5).
  8. Montovaná stavba (kromě základové desky) nezná “mokrý proces” (pokud nepočítám obklady v kuchyni, v koupelně a tmelení sádrokartonu), takže odpadá sezónnost výstavby.
  9. Životnost stavby je srovnatelná se zděnou stavbou.

 
Těch výhod je samozřejmě ještě více, ale už nemají zásadní charakter. Jde spíše o osobní preference. V rámci úsporných opatření se dá samozřejmě zajít i dál, ale to vše závisí od finančních možností investora a očekávané návratnosti. Mám tím na mysli např. instalaci solárních kolektorů, větrání s předehřevem vzduchu a rekuperací tepla, případně použití tepelného čerpadla.
 
Před samotným rozhodnutím výběru zhotovitele stavby považuji za velmi důležitou možnost prohlédnout si už realizované montované domy ve fázi výstavby, případně ukončené stavby, a to ještě před podpisem smlouvy o dílo. Osobně jsem byl s rodinou na začátku rozhodování přikloněný ke klasické zděné stavbě, ale postupem času, po návštěvě desítek rozestavěných zděných staveb, jsme změnili naše rozhodnutí. Bylo to způsobeno zejména třemi rozhodujícími faktory, v porovnání s montovanou dřevostavbou, které nám potvrdili i lidé z našeho okolí:
 
1, Konečná cena za klasickou zděnou stavbu se řádově vždy prodraží o 20% – 30% ve srovnání s kalkulací před začátkem výstavby.
2, Čas na výstavbu a nastěhování je tři-až čtyřikrát delší.
3, Provozní náklady jsou minimálně o 20% až 40% vyšší.
 
Nutno podotknout, že v našem případě jde o nízkoenergetickou stavbu, což odpovídá spotřebě energie 15 – 50 kWh/m2. Celková roční spotřeba energie na teplo je asi 3 600 kWh. Dalších 3 200 kWh / rok se spotřebuje na vaření, praní, provoz TV, PC, osvětlení atd..
 
Náklady na teplo lze snížit o dalších 20% – 30% (700 – 1 000 kWh). Řešením je stavba sálavé topidla (900 × 700 × 2000 mm) v obývacím prostoru domu. Využívat pícku se vyplatí nejen v přechodných obdobích, kdy ušetří náklady na vytápění elektrickými konvertory, ale iv zimě, když můžeme snížit termostaty na elektrických konvektorů, a to při dosažení stejné tepelné pohody. Kamna pracuje na principu akumulační pece s keramicko-šamotovými stěnami. Výkon takové pícky je 3 – 3,5 kWh při spotřebě 10 – 15 kg dřeva za 24 hodin. V zásadě stačí zatopit ráno a večer. Výhodou je krátký čas hoření paliva asi 2 až 3 hodiny podle druhu dřeva.
 
Ideální je kombinace měkkého a tvrdšího palivového dřeva. Měkčí dřevo má tendenci hořet prudší, proto vytvoří v ohnisku vyšší teplotu a následně ji tvrdší dřevo udrží, dokud se kamna “nenadýchal” tepla. Toto teplo pak sálá do obytného prostoru minimálně 12 hodin. Důležitý je fakt, že sálavá kamna nevíří prach, nevysušuje vzduch a přívod vzduchu do pícky je potřebný jen během hoření paliva v topeništi. Výkonnost sušárny je více než 85%. Ve srovnání s krbovou kovovou vložkou je pícka skoro třikrát účinnější. Životnost pícky je 70 – 100 let, takže je prakticky shodná s životností montovaného domu. I při výpadku elektrického proudu je tak v zimě zajištěna tepelná pohoda. V případě nevyužívání pícky během topné sezóny je možné v domě dosáhnout maximální teplotu 22 – 24 stupňů prostřednictvím elektrických konvektorů. Při kombinací topidla a konvektorů je možné v domě během zimního období dosáhnout teploty až 25 – 27 stupňů.
 
Vzhledem k tomu, že jsme všichni v rodině alergici a trpěli jsme častými záněty průdušek, hledali jsme další možnosti vytvoření zdravého klimatu v předmontovaném domě. Mám tím na mysli typ použité podlahoviny do všech pokojů kromě předsíně, WC a koupelny. První možností byly dřevěné parkety, ale po hlubším zkoumání nabídky na trhu při stejné ceně jsme se rozhodli pro Marmoleum. V principu je to linoleum napuštěné přírodním lněným olejem s pryskyřicí. Je to pravděpodobně ta nejvhodnější podlahovina pro lidi trpící alergiemi nebo astmatickými obtížemi. My jsme si vybrali Marmoleum click, které se klade podobně jako klasické parkety bez lepení. Má extrémně hustou dřevovláknitou HDF desku na rubové straně oblepeny vrstvou korku. Je voděodolná, přirozeně antistatická, prach i špínu z ní lze snadno a rychle odstranit. Na jejím povrchu nedochází k množení bakterií.
 
Vlhkost vzduchu v předmontovaném domě se pohybuje v závislosti na ročním období a počtu větrání a bez použití zvlhčovačů vzduchu v rozmezí 45 – 65%. Podle odborníků jsou právě tyto hodnoty pro člověka z hlediska zdraví ideální. Rád bych zdůraznil, že za 2 roky bydlení v předmontovaném domě nás nemoci zdaleka obcházejí (klop klop klop :) ).
 
Na závěr zmíním jedinou nevýhodu, kterou jsme postřehli během bydlení v předmontovaném domě. Pokud ráno zapomeneme vyvětrat v horkém letním období při venkovních teplotách nad 33 stupňů, teplota v domě se vyšplhá během dne i na 30 stupňů. V případě venkovní teploty nad 30 stupňů (3 – 4 dny za sebou), vnitřní teplota v domě dosahuje úroveň 27 – 29 stupňů. V našem případě je to pravděpodobně způsobeno tím, že ¾ oken (5-komorové s izolačním dvojsklem) jsou orientovány na jih (celkem 2 okna) a na západ (celkem 2 okna). Dnes mají stavební firmy v nabídce standardně 7-komorové plastová okna s izolačním trojsklem, což částečně eliminuje tento nedostatek.
 
Velmi důležitou roli během výstavby zděného nebo montovaného domu na klíč plní stavební dozor, na který byste určitě neměli zapomenout.

www.weichert.cz/

Kategorie: Dům, Magazín bydlení

Poslat tuto nemovitost příteli!

Kontaktovat prodejce